Česká výprava jede závodit do Kataru

Již při zakončení letošní domácí sezóny bylo jasné, že pro některé týmy se termíny zazimování techniky trochu odloží. Katarský pylonový závodník Abdullah Al-Thani uspořádal ve své domovině první mezinárodní závod a česká výprava se rozhodla mu oplatit jeho aktivní účast na závodech u nás. Češi sestavili celkem početnou výpravu se čtyřmi týmy elektroplyonů F3E a dva týmy se spalovacími motory (čouďáky) kategorie F3D.

F3E : Honza Sedláček (úřadující mistr světa), Jirka Klein, Kamil Vydra a Tomáš Andrlík
F3D : Tomáš Andrlík a Roman Pojer

Po započtení doprovodů z řad rodinných příslušníků se do letadla Quatar Airways “napáskovalo” celkem 13 členů české výpravy, která bude patřit mezi nejpočetnější.

Neděle 19. listopadu 2023 – Odbavení a odlet

Veškerou techniku jsme museli vměstnat do přepravních boxů na sportovní vybavení respektive beden vlastní výroby. Elektroletci vzhledem k menší velikosti a hmotnosti takto cestují normálně, ale pro spalováky to byla premiéra. Do této doby zasílali motoráři své modely ve velkých bednách cargem.

Plastový box pro přepravu lyží a serfů se nechá použít i pro modely letadel

Odbavení na vídeňském letišti začalo velmi snadno a vše vypadalo, že zbyde čas i krátké posezení před odletem. Ovšem po projetí bedny Honzy Sedláčka se celníkům něco nezdálo a nechali Honzu celou bednu rozmontovat a vybalit letadla. Po dlouhém vysvětlování a objasňování se vysvětlilo, že olověný plech znemožnil roentgenu plné prosvícení a mohlo to vypadat jako něco velmi, velmi podežřelého. Obzvláště, když z toho “čouhajjí” dráty od regulátoru a vypadá to jako rozbuška. Nakonec přivolaný nadřízený úředník vše pochopil a povolil naložení bedny na palubu.

Všechno jsme nakonec stihli a mohli jsme si užít noční let relativně novým Airbusem A350-900. Díky příznivému větru jsme dorazili do hlavního města Kataru Douhá o téměř půlhodinku dříve a těšili se na rychlý transfer do hotelu. Bohužel to tak snadné nebylo.

Po přistání a celkem pohodové pasové kontrole začalo vysvětlování proč vezeme vysílačky a co máme v těch velkých bednách společně s modely. Celníci zabavili všechny bedny a odstavili stranou k individuální kontrole. Dále nám namátkově kontrolovali kufry aniž bychom tušili co vlastně hledají. Byla to dlouhá a velmi nepříjemná hodinka, kdy nikdo netušil co nás čeká. Nepomohl ani průvodní dopis z katarského ministerstva sportu, který nám měl usnadnit průchod všemi vstupními kontrolami. Když jsme nakonec všichni a se všemi modely vystoupili z příletový haly, bylo již úterý.

Pondělí 20.listopadu 2023 – zabydlení a seznámení s okolím

Dalším krokem bylo vyzvednout zamluvená auta z půjčovny, která naštestí sídlí hned naproti příletové hale a vše vypadalo naprosto snadné. Auta byla předem vybrána, dohodnuta a zálohy zaplaceny. Bohužel jsme tady měli možnost seznámit se s místní pracovní rychlostí, nasazením a efektivitou. Každý, kdo žehrá na tyto nešvary u nás doba (stejně jako já) si po chvíli řekne, že to u nás vlastně není vůbec tak zlé. Stručně řečeno, odbavení našich čtyřech vozidel trvalo téměř dvě hodiny za nepředstavitelných až bizarních situací, které ani nepatří na tento web. I v půjčovně se vše nakonec podařilo dotáhnout do zdárného konce a my jsme po druhé hodině ranní odjížděli na hotel. Jediná poznámka nakonec, jak rychle obsazují asijské a hlavně čínské značky tento trh a z evropských aut jsou vidět pouze ta nejluxusnější od prémiových značek. Žádná evropská střední třída vozidel tady prostě nejezdí.

Příjezd na hotel po vlastní ose centrem hlavního města Kataru Dohá byla příjemným zážitkem pro každého řidiče i oko pasažéra. Celé město nádherně a pestře nasvětleno, značení přehledné a jasné, prostě pohoda. Celá výprava se ubytovala v pěkném hotelu přímo u pobřeží. Drobné nedostatky jako dveře pokoje, které nejdou nejříve zavřít a po zavření nejdou otevřít jsou po předchozích zážitcích jen úsměvnou epizodou se vzpomínku na divadlo Járy Cimrmanna. Do čtvrté hodiny ranní byli již všichni ve svých pokojích a ulehali k odpočinku.

Pondělní dopoledne bylo pojato v odpočinkovém tempu a věnováno krátkému seznámení se s okolím. Ale v poledne jsme již vyrazili směrem na modelářské letiště, které je vzdáleno cca 55km od hotelu. Vzhledem k tomu, že téměř celá cesta vede po dálnici a litr benzínu stojí v přepočtu 12,-Kč, tak to není žádný velký časový ani finanční problém.

Příjezd na letiště nám připomínal spíše příjezd na staveniště, ale bylo vidět, že se jedná o poslední zemní a úklidové přípravy před zahájením. Lehce nás překvapil plný nákladní vůz sázených květin připravený k výzdobě této akce.
Letiště je situováno v naprosto odlehlém prostoru, obehnáno oplocením s vjezdovou branou. Na letové ploše je položen asfaltový koberec, ale asi se pořadatelům nezdál dostatečně reprezentativní, tak ještě vedle vybetonovali plochu pro start a vedle položili umělý trávník určený pro přistání elektropylonů.

Při prohlídce zázemí nás překvapila modelářská prodejna v jednom z hangárů s kompletním vybavením pro funkční modelařinu. Pro větší výběr a konkurenci stojí o dva hangáry vedle, prodejna druhá.