Česká výprava na MS v Muncie USA

Modelářský areál americké modelářské asociace AMA je pořadatelem letošního mistrovství světa FAI pylonářských kategorií F3D (spalovací motory) a F3E (elektromotory). Mistrovství mělo proběhnout již v minulém roce 2021, ale COVID chřipka a patřičná opatření pořádání znemožnila.

Termín konání: 8.-14. července 2022

Budeme se snažit Vám přinášet pravidelné zprávy z cesty, tréninků a hlavně samotného závodu. Určitě si najdeme čas navštívit i místní muzeum modelářského sportu.

21.6.2022 – skupina pylonářů se spalovacími motory, což znamená Jirka Novotný, Tomáš Andrlík a Roman Pojer se ještě sešli k poslednímu tréninkovému dni pod dozorem toho nejzkušenějšího mentora Franty Hovorky. Celý den se testovaly motory a zalétávala nová letadla. (Jirka zalétával dva nové modely NoName2 s příznačným jménem („padesátník“). Většina techniky se představila v dobrém světle a zasloužila si nominaci na cestu do USA. Několik motorů si vyžádalo ještě nějakou práci v dílně, jejich odlet přes moře se musel odložit. Po jedenácté hodině večerní bylo vše zabaleno a připraveno k rannímu transportu směrem k spolehlivé přepravní společnosti.
Musíme dodat, že kluci s elektropylony svou techniku dokázali „našlapat“ do cestovních zavazadel, která berou s sebou do letadla. Těmi zavazadly se rozumí speciálně vyrobená dřevěná bedýnka pro techniku Jirky Kleina a Honzy Sedláčka. Tomáš Ciniburk použil již cestou do Japonska ověřený box na lyže.

2.7.2022začátek cesty do USA
pátek v 6:00 odlétáme z Ruzyně směr Frankfurt, po přestupu směr Chicago. Než jsme se dostali do letadla, tak nás čekalo více než hodně práce s přípravou a balením všech potřebných věcí. Projevilo se to v tuto nekomfortní dobu na všech, někteří zaspali i start. Ti, kteří si start pamatují, tak spali nejpozději nad Kamennými Žehrovicemi (ani jsme nestihli zamávat Kamilovi a Míše). Následovala rychlá „teleportace“ a probudilo nás až klesání na frankfurtské letiště.

Ve Frankfurtu jsme měli relativně dost času (cca 3 hodiny), tak jsme nemuseli nikam spěchat a v klidu jsme se přesouvali na terminál mezinárodních odletů. Cestou jsme museli projít imigrační kontrolou pro cestující do USA. Z naší výpravy si Černého Tomáše Petra vytáhl náš favorit Samík, respektive jeho letenka označená již Praze s kódem SSSSS, která dávala k dobru imigračním úředníkům důvod k důkladnější kontrole. Bez jeho souhlasu ho na 20 minut sebrali a odvedli do vyšetřovací místnosti. Naštěstí se nejvíce zajímali o Samíkovo baterky v kufříku, kde poctivě přepočítali povolené Watthodiny povolené na palubu. Na otázky, co ještě všechno kontrolovali, nám Samík neodpověděl a pouze se potutelně usmíval…😉 (snad nám o tom nebude chtít vyprávět později)
Následovala snídaně, kdy někdo zvolil německý preclík, další se ladil na US stravu u McDonalds, a potom hurá do letadla.

Cesta přes oceán nebyla ničím zajímavá až na přelet úžasné lokace Islandu a Grónska. Vzhledem k okolnostem, že i Lufthansu zasáhla vlna úspor, tak se cesta neproměnila v žádné velké mezikontinentální párty.

Vzhledem k časovému posunu do mínusu se nám sobotní den protáhl o sedm hodin a my jsme po startu v 10:45hod z Frankfurtu přistáli ve 13:30hod v Chicagu místního času. Vzniklo tím dost času počkat na zavazadla (což trvalo déle než hodinu) a vyrazit do půjčoven pro zamluvená auta. Vzhledem k počtu pasažérů jsme pořídili dvě osobní SUV a jednu dodávku. Pro zajímavost všechna auta na benzín, ale vzhledem k ceně po „velkém zdražení“ na 4,75$ za galon (3,75litru), to pro nás navyklé nebude tak velký problém. Následoval přesun z Chicaga do Muncie, místa konání MS a také do asi jediného místa na světě, kde mají modeláři vlastní „mega“ velký areál včetně modelářského muzea AMA. Cesta byla více než 300 km dlouhá a měli jsme toho všichni „plné zuby“, abychom bez mikrospánku dorazili před půlnocí do cíle.

3.7.2022už jsme tady, ale byla to celkem fuška
Pro většinu z nás celý transfer znamenal 40 až 45 hodin bez obvyklého spánku v posteli, ale pouhé krátkodobé přespávání v letištní hale nebo v letadle samotném. Probudili jsme se do nedělního rána, naštěstí v klimatizovaném pokoji, protože venku už bylo docela slušné vedro dosahující k teplotám 35-38°C. Ale okolní teplota nebyla to nemilé překvapení, které na nás čekalo. Předpokládali jsme, že v tento den, tedy v neděli, bude problém vyzvednout naši „bednu“ s technikou, co měla být doručena na místo konání závodů, do centrály AMA. Ale netušili, že naše bedna není ještě ani na území USA, protože si cestou z Prahy zaletěla ještě na výlet do Istanbulu. Navíc jsme nepočítali se státní svátkem „Den nezávislosti“, který američané slaví 4.července. Takže další den zavřeno a očekávání příjezdu se odkládá na úterý. Abychom nepodlehli depresi a zmaru, rozhodli jsme se využít volné pondělí k návštěvě vojenského leteckého muzea v Daytonu, které na americké poměry leží v sousedství (necelých 200km).

4.7.2022 – pondělí – čekáme na bednu a přitom slavíme den nezávislosti
Nemá smysl se trápit nebo dělat dusno, protože bedna už leží na celnici v Chigagu a není šance, jak ji dopravit do Muncie. Celník je prostě úředník a ten o víkendu a ve svátek nepracuje a žádné závažné důvody ho nezajímají. Tak jsme se rozhodli potěšit se pohledem na dokonalou expozici vojenských letadel a kosmické techniky v muzeu USAF.

Prohlédněte si celou fotogalerii:

Po návratu jsme zjistili, že i město Muncie, jako většina Ameriky miluje ohňostroje a Den Nezávislosti je ten správný důvod pro pořádný ohňostroj. A musíme říct, že to stálo za to. Krátké vide najdete v naší obrázkové galerii

5.7.2022 – úterý – první tréninkové lety, bohužel zatím stále s elektrikou
Kluci s elektropylony již pondělí večer poctivě šroubovali a složili všechna svá letadla, aby mohli hned v úterý ráno vyrazit na letištní plochu a začít trénovat. Tento den ještě nebylo v depu příliš závodníků, takže to byla celkem pohoda. Jediným faktorem, který mohl brzdit frekvenci tréninkových letů bylo nabíjení akumulátorů a úmorné vedro dosahující k teplotám 35°C v kombinaci s velmi vysokou vlhkostí. Ještě, že nám Badan nechal vyrobit dresy z velmi dobrého, funkčního materiálu. Děkujeme Dane 👍
Samozřejmě motoráři nezůstali sedět na pokoji s rukama v klíně, ale vyrazili na letiště s elektrikáři a pomáhali jim jako rozhodčí na trati. A nebyla by to Amerika, aby se někam chodilo pěšky. Takže piloti jezdí na start volně dostupnými golfovými vozíky a občas zbyde volný vozík na Jirku Novotného, který pomáhal s „máváním“ na pylonu číslo 1.
V průběhu dne jsme několikrát kontaktovali šéfku AMA, která měla na starosti příjem našeho boxu z celnice v Chigagu. Dostalo se nám vřelých amerických úsměvů, ujištění, že všechno běží a jak se následně ukázalo také plno planých slibů, protože do úterního večera nic nedorazilo 😒

Určitě se v další části reportáže dostaneme na místní gastronomii, ale to bude o něco delší vyprávění. A tak se prozatím zmíníme prozatím o kávě. Většina z nás na kávě tak trochu „ujíždí“ a příjezd do států bylo utrpení. Vrcholem vaření kávy je tady řídká, překapáváná břečka bez chuti. Naivně jsme si mysleli, že pořídíme v prvním obchodním domě kávovar, ale chyba lávky. V obchodech, když narazíte na kávovar, tak opět pouze na stroj na kávy překapávané. Něco jako jako „italské espresso“ je tady absolutně neznámé slovo. Takže jediným ostrovem částečně poživatelné kavy se stal řetězec Starbucks s espressem do kelímku. Mimochodem ho nemají ani v nabídce na tabulích a některá obsluha se ptá starších kolegů, jak so to dělá.

6.7. 2022 – středa – tréninkové lety pokračuji a motoráři stále bez bedny
Dnešní den byl velmi podobný tomu předchozímu. Jirka Novotný od rána komunikuje s centrálou AMA a přepravními společnostmi, aby zjistil, kde je naše bedna s letadly. Bohužel bez výsledku.
Nedá se nic dělat, tak hurá do práce. Motoráři přiložili ruku k dílu a pomáhali elektrikářům v jejich tréninkových letech. Tomáš jako dvojitý mechanik u Jirky Kleina a Honzy Sedláčka, Roman s Jirkou mávali na jedničce včetně hlášení délky obletu pomocí vysílačky přímo na kruh a samozřejmě měření času.
Odpoledne přichází zpráva, že bedna stále leží u dopravce v Chigagu a nemají vozidlo, které by ji přepravilo do Muncie !!! Takže jsme začali startovat dodávku, že si pro bedny dojedeme sami, což by znamenalo 4 hodiny jízdy a další 4 hodiny zpátky. Před výjezdem jsme zjišťovali možnost vyzvednutí u přepravce, což se ukázalo jako další neřešitelný problém. Bedna prostě musí dorazit do cílové destinace. Ale pozitivní zprávou bylo, že bednu okamžitě někdo naloží a vyrazí směr Muncie. Takže by mohla být okolo 17. hodiny v Muncie. No, samozřejmě nedorazila a další termín byl před půlnocí. Jirka Novotný se obětoval a dvě hodiny před půlnocí vartoval s naší dodávkou před centrálou AMA a vyhlížel špeditérův příjezd. Takto vyhlížel ještě hodinu po půlnoci, než to vzdal a jel se vyspat. Tak snad další den ….
V momentu takového zmaru vás napadnou myšlenky, že už nikdy nebude nic přepravovat cargem a raději si naloží letadla s sebou jako nadrozměrné zavazadlo. Ale bohužel ani toto není 100% řešení. Smutným příkladem je holandský tým, který přijel odpoledne hned po příletu a dva ze tří týmů jsou bez zavazadel (s letadly). Podle informace letecké společnosti zůstali v Amsterdamu a nikdo neví jestli vůbec dorazí 🙁

7.7.2022 – čtvrtek – hurááááá, bedna dorazila

Tento den jsme se probouzeli do pochmurné nálady předchozích nezdarů, ale přesto jsme si přivstali, abychom mohli od rána začít dohánět ztráty z předchozích dnů. Zprávy jsme nedostali žádné, ale najednou se přihrnula červená dodávka a v ní byla uložena naše bedna. Takže konec trápení a rychle do práce.

Rozbaleno a vybaleno bylo raz dva a začalo skládání modelů. Při otevření kufříků s nářadím nás čekalo nemilé překvapení. Bedna musela zažít pár dnů na na dešti nebo prošla nějakou hlubokou louží. Spodních 10cm bylo napadeno vlhkostí a kovové části nástupem povrchové koroze. Letadla byla naštěstí v horní částí, takže se nic moc nestalo a skládáme dále. Během dopoledne jsme všechny modely sestavili otestovali motory a vyrazili do fronty na volné lety v rámci předposledního dne neoficiálních tréninků. Všechna se stačila proletět a projev nebyl na první dojem vůbec špatný. Díky aktivitě Tomáše Ciniburka jsme sehnali ve stěhovací firmě, kde jsme mimochodem měli půjčenou dodávku, prázdnou krabici, z které nám Tomáš zručně vyřezal stojánek na sestavené modely F3D. Což nám usnadní spoustu práci spojené s rozebíráním a skládáním včetně bezpečného převozu z letiště na hotel a zpět.

Před osmou večer jsme se vydali zpět směrem hotel. Cestou ještě nákup základních potřeb a nakoupit něco k jídlu, protože na letišti žádné občerstvení nefunguje. Zítra nás čeká perný den, ráno začínáme oficiálním ceremoniálem, potom poslední možnost potrénovat.

8.7.2022 – pátek – oficiální zahájení a poslední neoficiální tréninky

Ráno v 8:45hod byli všichni závodníci připravení k zahajovacímu ceremoniálu v americké stylu. To znamená nástup a krátký pochod za zvuku národní hymny. Nemá smysl to více popisovat, tady máte video (Stando, díky za odkaz):

Tento den byl již neoficiální trénink řízený a každý závodník obdržel dřevěný disk se svým pořadovým číslem a ten vložil do pořadače, když chtěl letět. V vhození do „osudí“ čekal než ho pořadatel vyzve k nástupu na letiště. Zajímavostí je, že na plochu se nesmělo chodit pěšky, ale museli jsme používat přistavené golfové vozíky, prostě Amerika.

Malá vsuvka doplňující tuto informaci. Když chtěl Dáda Novotný vyrazit do obchodního domu, který ležel vzdušnou čarou 150m od našeho hotelu, trvala mu cesta pěšky cesta 20minut tam a to samé zpět. Navíc si vyslechl neustálé troubení od kolemjedoucích konzumentů amerického stylu života včetně ťukání na čelo. Naštěstí je nás život celkem v pořádku.

Elektroletci si v pátečním odpoledni odbyli technickou přejímku modelů, která proběhla velmi snadno a všechny týmy prošly bez ztráty kytičky. Motoráři se pilně věnovali posledním chvilkám tréninku a pokoušeli se dohnat třídenní skluz. Snad se nám to povedlo.
Večerní program byl také v mírně oficiálním stylu, kdy nás v sedm večer čekalo malé občerstvení v prostorách modelářského muzea. Bohužel na nás všechny dopadal velká únava, že jsme prošli muzeum, chvilku poseděli a vydali se rychle do postele, protože v sobotu už to začne natvrdo. Nepříjemnou zprávou je, že Jirka Novotný odjíždí z letiště se zvýšenou teplotou a není mu moc dobře ….

9.7.2022 – sobota – nezačínáme dobře, Jirka zůstává v posteli s horečkou

Jirka Novotný noční souboj s virózou nevyhrál a pokračoval v boji celou sobotu v poloze ležícího střelce, respektive pilota. Nedalo se nic dělat a bylo třeba zvládnout technickou přejímku bez něho. Vzhledem k tomu, že máme všichni stejné modely NoName2 a motory DKT, tak to pro Tomáše a Romana nebyl tak velký problém. Horší to bylo s oficiálním tréninkem, protože pořadatel vzhledem k vývoji počasí otočil dráhu a většina pilotů z toho byla celkem v prd…. . A to včetně domácích američanů. Není příjemné od neděle trénovat trať a poslední den před závodem přijít a najít jedničku na druhé straně. Navíc každý pilot měl na oficiální trénink 10minut, což znamenalo při svižném tempu zvládnout tři modely. Což jsme také stihli, ale bohužel bez Jirky, který stále ležel 🙁

10.7.2022 – neděle – první závodní den

Pořadatel se tím vůbec nepáral a vyhlásil první start F3D na 8:30hod což téměř dodržela začalo se. Celé mistrovství je naplánováno tak, že poletí blok všech týmů F3D, následovat bude pauza 15minut (Karle, nabízeli i dvacet …) a nastupuje celá runda F3E elektroletců. A takto se to bude 4x opakovat po dobu 4 závodních dnů.

A jdeme na to, čekají nás čtyři soutěžní kola prvního dne. Trať je stále otočena na druhou stranu jako v sobotním oficiálním tréninku. Největší nevýhoda to je pro Jirku Novotného, protože ve včerejším tréninku si to neměl šanci ani vyzkoušet. Do toho ještě doznívala únava z virózy, které dělala Jirkovi v hlavě slušné „vertigo“. Takže výsledná bilance byla dva starty s penalizací 10% za chybný oblet „cut“ a bohužel další dva starty s penalizací 200 bodů za dva chybné oblety. Podobně na tom byl i Tomáš, který si dnes přinesl také dvě dvoustovky, ale bohužel ještě se ztrátou modelu. Stalo se to hned po startu, kdy boční vítr foukl pod křídlo a model se stočil kolmo a po přitažení se převrátil a skončil na asfaltové dráze s kolečky vzhůru 🙁 . Roman, sice žádná dvoustovku neinkasoval, ale bohužel tři časy ze čtyř vylepšil penalizací za cuty, takže také nic moc.
Kluci v elektropylonech začali o poznání lépe. Nejlépe začal Tomáš Ciniburk, který létal čistě a velmi rychle. Honza Sedláček s Jirkou Kleinem si po vzoru motorářů nadělili také nějaké penalizace, ale i tak kontrolují čelní pozice.

11.7.2022 – pondělí – druhý závodní den

Ráno po příjezdu nás čeká opět změna trati do původního směru, protože se znovu otočil vítr a podle předpovědi počasí to takto vydrží již do konce týdne. Dobrá zpráva, Jirkovi už se udělalo definitivně lépe a bylo to hned vidět na trati. Třikrát zapsal čisté časy okolo 60s a pouze jednou si přibalil penalizaci za cut na pylonu číslo 2, který nás zlobil všechny. Roman byl v průměru o vteřinu pomalejší než Jirka, ale ani dnes si neodpustil chyby a penalizaci vyfasoval dvakrát. Nejméně štěstí měl Tomáš, který s náhradním modelem začal velmi dobře, ale potom přišla jedna dvoustovka a jedna penalizace.
V elektrice pokračovalo vše podle představ a začala se krystalizovat dvojice českých adeptů v boji o titul mistra světa mezi Tomášem a Honzou. Jirka Klein si boj o medaile zkomplikoval penalizacemi za chybné oblety a dostávají se před něho australané.

12.7.2022 – úterý – třetí závodní den

Jirka potvrzuje své kvality a opět sází stabilní časy okolo 60s a až v posledním startu nabral jednu penalizaci. Roman létá podobné časy jako Jirka, pouze poslední let vylepši dvěma cuty a měl to za dvě sta. Tomáše se drží trochu smůla a zahajuje dvakrát s penalizací a ve čtvrtém startu přichází další dvoustovka, bohužel už čtvrtá. Tentokrát to bylo způsobeno technickou závadu, kdy se vytočila svíčka z hlavy jeho motoru DKT. Vzhledem k tomu, že se v rámci 14 kolového závodu škrtají tři nejhorší časy, musí Tomáš počítat Tomáš s jednou dvoustovkou v celkovém součtu a stejně tak naše družstvo. Tím se naše úvahy na boj o medaili v družstvech mírně vzdalují a musíme čekat na chyby soupeřů. Zakončujeme zatím na pátém místě za Francií.
U F5D je průběh téměř totožný s předchozím dnem a výsledek se rozhodne zítra v poslední den MS.

13.7.2022 – středa – třetí závodní den

Dnes nás čekají poslední dvě kola v rámci celého MS a bude hotovo. Náš cíl je jasný, dokončit s co nejlepším časem každý let a počkat na výsledky soupeřů. Cíl dne jsme splnili velmi obstojně, protože jsme zapsali všichni čisté časy okolo 60s mohli jsme čekat pouze na chyby soupeřů. Holandský matador R. Bosch nastupoval se zátěží tří dvoustovek z předchozího dne a bylo na něm kam se náš tým posune a holandský případně propadne. Robert se ovšem zachoval jako týmový hráč a odletěl oba starty na jistotu okolo 68s což stačilo na zisk bronzové medaile pro jeho tým. Díky chybám francouzkých pilotů se nám podařilo poskočit na konečné 4. místo v družstvech což odpovídá našim výkonům na MS. V jednotlivcích
Jirka Novotný obsadil 11. místo, Roman Pojer 12. místo a Tomáš Andrlík 19.místo.
F5D má staronového mistra světa, kterým se po australské pauze stává Tomáš Ciniburk 👍 Druhé mísrto obsadil úřadující mistr světa Honza Sedláček a Jirka Klein bral nakonec 8.místo, kam ho posunuly technické závady z posledních dvou startů za 200s.

MS 2022 dobojováno a čeká nás jen nadstavbové SUPERFINÁLE

Odpolední program byl vyhrazen pro superfinále, které funguje tak, že se vybere 9 pilotů s nejrychlejším časem a ti se utkají ve třech semifinálových letech o účast v superfinále. Z našich podle měl nastoupit Jirka Novotný, ale své účasti se zřekl a tak deváté postupové místo vyšlo na Romana Pojera.
Roman nastoupil do třetího semifinálového rozletu společně s R. Boschem a vícemistrem svět Gino Del Ponte. Mechanik Tomáš Andrlík skvěle naladil motor DKT a začalo se pořádně závodit. První, kdo to neustál byl R. Bosch a hned v prvních obletech vytvořil dva cuty a startér ho vykázal z trati. Boj pokračoval mezi Romanem a Ginem, kdy si také oni sekli jednou pylon číslo jedna, ale jinak to byl až do konce vyrovnaný let. Roman zapsal čas 62,92 s již započtenou 10% penalizací, takže čistý čas 57,20s a Gino byl ještě o vteřinu rychlejší. Po návratu do depa jsme zjistili, že ostatní soupeři chybovali ještě více a do superfinále postupují Roman a Gino z třetího semifinále a mistr světa Emil Broberg z rozletu prvního. Takže pouze nechat vychladnout motor a zpět na kruh do superfinále. To už Vám tady popisovat nebudeme, protože všechno natočil z depa Tomáš Ciniburk 👍


Výsledky MS pylonů, Muncie 2022

8 komentářů

  1. Jó Muncie, byli jsme tam v roce 1995 a měli jsme podobný problém. Bedny s eroplány letěly jiným spojem a né a né je dohledat. Nakonec vše ale dobře dopadlo a i reprezentace byla celkem úspěšná. Tak držím palce a těším se na další report. Z.H.

  2. Dobojováno a dobrý to bylo. Říkám to pořád. Nesekat, nesekat, nesekat. Ale je to marný, marný, marný. Ale i tak, nezklamali jste a rozhodně to v F3D žádnej propadák nebyl. O F5D bych musel mluvit v superlativech, ale protože sem je sám nelítal, nemůžu hodnotit. Ovšem výsledky jsou fascinující.

2 trackbacky / pingbacky

  1. MS F3D / F3E v Muncie (USA) – AMC Blatná, modelářský klub p.s.
  2. MČR 2023 v pylonovém létaní – AMC Blatná, modelářský klub p.s.

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*