Česká výprava na MS F3D a F5D 2019 – Austrálie

V úterý 30. července 2019 odlétá společné družstvo reprezentantů v kategoriíchF3D a F5D na první společné mistrovství světa do Austrálie.

Aktuální info najdete na Facebooku: Facebook.com/pylonracing/
Obrazové informace v naší fotogalerii: Google photos pylonracing.cz
Oficiální stránky pořadatele: Mistrovství světa F3D a F5D Austrálie

25.7.2019 – Dorazily dresy

Tomu se říká „na poslední chvíli“. Dnes nám dorazila celá sada reprezentačních dresů, které pro nás vyrobila písecká firma ACE Sport. Za návrh děkujeme Jirkovi Novotnému a jeho dvornímu designérovi.

30.7.2019 – Odlet z Letiště Praha směr Dubaje

Prvních osm členů české výpravy se sešlo v úterý podvečer na letišti Václava Havla v Praze. Cestu do Austrálie jsme si mohli díky výhodné nabídce od Emirates rozdělit na dvě části. Jako letetecké modeláře a fanoušky letectví nás zajímalo čím poletíme. Na Ruzyni na nás čekal relativně nový Boeing 777 ve velmi komforním a prostorném vybavení ve srovnání s charterovými lety. První kratší část cesty (4.500 km…) vedla do Dubaje, kde jsme přistáli v šest hodin ráno a měli jsme celý den na prohlídku tohoto impozantního města. Touto rychloturistikou jsme dokázali rozchodit únavu z letadla, přenocovat ve velmi slušném hotelu a ve středu brzkého rána vyrazit k dalšímu letu do australského Brisbane.

Čtvrtek 1.8.2019 – Odlet z Dubaje

Od rána všechno funguje tak, jak to má být. Dohodnutý přepravce přistavil svůj mikrobus a převezl nás na nedaleké dubajské letiště. Odbavení s dostatečným předstihem nám nabídlo dostatek času na důslednější bezpečnostní prohlídky. Protože výprava s kufry plnými vysílaček a Li-Pol baterek je opravdová lahůdka. Naštěstí jsme byli připraveni a všechno nakonec prošlo bez zásadních problémů. Těšili jsme na první osobní zkušenost s největším dopravním letadlem světa Airbusem A380. Stručně řečeno – nezklamal. Dostatek místa, všude dostatek elektrických a USB přípojek. Velký LCD displej včetně záběrů ze tří kamer na plášti letadla, takže jsme mohli sledovat celý let ze směrovky, přídi nebo spodní části letadla. Tomáš, zkušený konstruktér kompozitových modelů, celou dobu letu kontroloval stav křídel a jejich hlavního nosníku. Není se co divit, kompozitovým letounem letíme poprvé.

Pátek 2.8.2019 – Brisbane, konečně Austrálie

Přesun do autopůjčovny byl otázkou okamžiku. Tam už na nás čekala rezervovaná vozidla. Po vyřízení formalit a odlehčení našich platebních karet jsme mohli vyrazit směr místo pořádání Mistrovství světa. Cestou jsme se zastavili v rychlém občerstvení (Big Mac 10,50AUD). Cesto sotva tři hodiny. Nicméně po druhé straně silnice a co horšího i s přehozeným ovladačem blinkrů a stěračů. Takže přijedete ke křižovatce a pro jistotu si setřete sklo. V přístavní ulici městečka Maryborough pro nás byl připraven domek se třemi apartmány, kde se naše výprava snad poskládala. Největší jídelna byla přestavěna na dílnu.
Hned jak to šlo jsme vyrazili na letiště. Úžasný plácek. Dvě tratě vytyčené pro trénink výrazně skrátí frontu na tréninkové lety. Stany byly připraveny. Pozdravili jsme se s výpravou z Itálie, USA, Guatemaly, Švédska a samozřejmě s domácími Australany. Hned nám hlásili, že naše bedna 120kg modelů je v autě a můžeme ji převzít. Hned při vyložení bedny z auta jsme trochu ztuhli. Bedna měla stržené zajištění izolepou a tím bylo jasné, že se v bedně někdo hrabal. Asi celníci. „NEMODELÁŘI !!!! No pocity nic moc… Povolení 16 šroubků a hned sundáváme víko. Vrchní patro s křídly je složené jinak a křídla jsou přeházené přes sebe. Pro jistotu vše fotíme a pak kontrolujeme. Pár odřenin, ale nic vážného. Spodní patro, které jsme skládali jako puzzle byl netknutý. Modely jsme přehodili do aut a jeli montovat. Po nějaké době nás ale přemohla únava a šli jsme spát. Přeci jen cesta a časový posun nám dal zabrat.

Sobota 3.8.2019 – Maryborough, první tréning

Sice jsme měli ambice vyrazit brzo, ale i 11-tá byla v pohodě. Letadla jsem jen oživili a šlo se létat. Během dopoledne se pěkně rozfoukalo, ale to nesmí být problém, neboť stejné podmínky nás podle předpovědi čekají i v závodě. Stejně jako slunce proklatě nízko i v pravé poledne. Létali jsme až do jeho západu (17.45) . Pak bleskově zabalili, ale stejně než jsme skončili s balením až za tmy. Stmívá se tu sakra rychle.

Neděle 4.8.2019 – trénování

Intenzivní den. Ráno jsme se dokázali vykopat z postelí docela brzo. Před 9:00 na letišti. Ale fronta na létání už tam byla pořádná. Nakonec jsem se dostali na řadu, každý s dvěma nebo třemi modely a dobře jsme potrénovali. Každý jsme v průběhu dne měli řadu tréninkových startů. Velikost týmu z Čech nám umožnila obsadit klíčové pozice na rozhodčích a to nám zajistilo trénovat zcela realisticky. Po každém letu proběhl rozbor, co se dařilo a co ne. Klíčovou postavou byl Honza Zelenka, který byl na pylonu číslo jedna. Odvedl skvělou práci. Díky. Kromě toho, že Tomáš Ciniburk intenzivně osekával pylon číslo 3 a nárazy větru komplikovali létání na pylon číslo jedna, tak jediný vážný problém byla ztráta modelu Honzy Sedláčka. Technická závada na vrtuli, která rozvibrovala model tak, že nebyl skoro vidět. Když se objevil , tak měl ulomený čumák s motorem a model s vyvléknutými táhly na servech zamířil k zemi. Naštěstí měl záložní model a v klidu pokračoval v trénování. Zajímavostí dne byl model Američanů. Za letu odhodil směrovku a v ohromné rychlosti začal dělat ve vzduchu hvězdy. Nakonec to zvládnul a vysloužil si po přistání potlest. V depu mu ještě zpívali „Happy birthday“. Model i pilot si to zasloužili. Velký přínos měl i skvělý povrch na přistání. Dokonale a nízko střižený trávník. Směrovku jsme našli, ale přejetou autem :-((. Co bylo opravdu smutné byl pohled na trojnásobného mistra světa. Jeho model nebo spíše motor nezvládal starty a vždycky po postrčení do letu motor chcípnul a popojel jen pár metrů. Ale když Chris letěl, tak to byl zážitek. NÍZKO, RYCHLE, VLEVO. Paráda… Když letí, letí skvěle, ale letí málokdy. Uvidíme v závodě. Rozhodně je to super chlapík a jeho táta také.

Pondělí 7.8.2019 – zahajovací ceremoniál a uvítací banket

Dnes jsme měli poslední možnost volně potrénovat na soutěžní i tréninkové trati. Bohužel na soutěžní trati se rozhodli potrénovat všichni, takže se začala tvořit extrémně dlouhá řada čekajících letadel. Vzhledem k tomu, že my jsme všechny předchozí dny trénovali na této trati, padlo rychlé rozhodnutí přesunout se na záložní trať, kde se dalo létat bez front, téměř okamžitě.

Odpoledne se začalo již ladit do slavnostnější atmosféry, protože ve čtyři hodiny odpolední začínal slavnostní ceremoniál včetně vztyčení státních vlajek za zvuku hymny každé zúčastněné země. Je to krásný pohled sledovat vztyčenou vlající vlajku a přitom poslouchat českou hymnu. Drobné technické problémy se stožárem a kladkou jsme pořadatelům odpustili. Ještě hřejivější pocit byl, když před všechny účastníky nastoupila tříčlenná Jury (zástupci FAI) a následně tři úřadující mistři světa a držitel světového rekordu. Mezi těmito sedmi celebritami stáli tři Češi – no prostě paráda.

Po slavnostním zahájení nás čekal večerní uvítací banket pořádaný přímo na letišti pod stanem, který přes den slouží jako depo pro všechny závodníky. Celý den jsme si lámali hlavy nad tím co znamená v pozvánce položka BYO alcohol and drinks. Očekávali jsme všechno možné i nemožné, ale představa, že by se mohlo jednat o jakousi obdobu evropského BIO nás donutila zařídit se po svém. Což se ukázalo jako velmi moudrý tah, protože volný překlad této zkratky znamená nápoje a alkohol vlastní. Samotný banket byl naprosto perfektní a pamětníci minulého mistrovství světa v Austrálii museli pochvalně uznat významný posun k levelu, který nastavil Jirka Klein na MS 2015 v Olomouci.

Úterý 6.8.2019 – technické přejímky F3D a oficiální trénink F5D

Už to začalo, všechno už je oficiální a nekompromisní. Vše musí klapat přesně na čas a není čas na chyby. V určený čas musíme dopravit všechny modely do stanu technického ředitele, kde dojde ke kompletnímu přeměření a převážení modelu. Konstruktér modelu musí doložit technickou dokumentaci včetně řezů míst, kde se provádí měření. V našem případě toto za nás zařídil konstruktér našich modelů NoName2 Tomáš Andrlík. Velmi důsledně pořadatel ve spolupráci s Jury kontroloval funkčnost systému Fail-Save. Každý model se musel zapnout, následně vypnout vysílač a poté se kontrolovalo zaškrcení přívodu paliva jak vyžadují bezpečnostní pravidla. Podle očekávání jsme prošli a stroje mohli odpočívat, protože trať už byla uzavřena a připravena pro měřené tréninky F5D.

Motoráři, kteří měli volno, vzali vysílačky obsadili pozice vedle rozhodčích na pylonech a hlášením délky obletů pomáhali elektroletcům co nejpřesněji a nejtěsněji oblétnout pylon. Tato činnost je v tréninku povolena, ale striktně zakázána v závodě. Takže tady poslední možnost doladit oblety v rámci nastavené trati. (ukázalo se, že ve čtvrtek bude všechno jinak…)

Středa 7.8.2019 – oficiální trénink F3D a technické přejímky F5D

Téměř na chlup stejný den jako úterý, pouze v obráceném pořadí. Motoráři ráno vyrazili na měřený trénink a elektrikáři pomáhali s vysílačkami na pylonech. Odpoledne bylo ve znamení přejímek modelů kategorie F5D. Podrobnosti o průběhu a podmínkách přejímky doplníme co nejdříve….

Čtvrtek 8.8.2019 – první závodní den – F3D dopoledne a F5D odpoledne

Den „D“ na který se každý pylonář rok dopředu těší, ale hlavně intenzivně připravuje, je právě tady. Každý to snáší jinak, někdo vtipkuje, někdo mlčí, ale všichni se maximálně soustředí. V prvním letu, prvního kola z první startovní pozice nastupuje do závodu nováček týmu Roman Pojer. Trochu svazující, ale zkušený mechanik Franta Hovorka svým klidem udrží všechny nováčkovi emoce na uzdě a hned po startu ztrácejí soupeři polovinu kola. V depu kluci naměřili čas 59s a vypadá to na skvělý začátek. Bohužel pořadatelům nefungoval systém a celý let byl anulován a na konci kola se konala oprava tohoto letu. Tam Roman bohužel špatně odhadl nastavení motoru a nedoletěl, takže začátek za 200s. Další šel do závodu Jirka Novotný s nejlepším z Italů a z Američanů a bylo to takové předčasné superfinále. Perfektní let všech zúčastněných a Jirka zapsal výborný čas 57,7s. Teď už byla řada na Tomášovi Andrlíkovi a ten nezklamal a napsal 59,6s.

Hlavní organizátor a startér F3D Bruce De Chastel společně se svou manželkou Lindu perfektně zvládali organizaci závodníků na startovišti a běželo to jako na drátkách. Na startovišti se mechanici ani piloti neměli čas zastavit a už se startovalo. Druhé kolo plynule navazovalo na to první bez jakékoliv přestávky, abychom zvládli odlétat za dopoledne tři závodní kola a odpolední čas uvolnit elektroletcům kategorie F5D. Čtvrtek byl takový zahřívací den pro piloty i organizátory, protože následující 3 závodní dny jsme museli odlétat 12 soutěžních kol, takže 4 kola na den byla povinnost.

V následujících čtvrtečních startech již Roman Pojer s Frantou Hovorkou zvládli svůj motor a zapsali dva čisté časy pod 60s bez penalizace. Jirka Novotný létal také stabilně pod hranicí 60s, ale bohužel jednou s chybným obletem a penalizací 10%. V dalším letu nasbíral dva chybné oblety a to znamená bodové ohodnocení 200s. Naštěstí se v rámci MS škrtají 3 nejhorší časy a nebyl důvod k žádné panice. Tomáš Andrlík letěl své dva starty na hranici časů 60s, ale i tady mu jeden chybný oblet pohoršil výsledný čas připočtením 10% k dosaženému času.

Když australské slunce ukázalo poledne, nastal čas uvolnit letový prostor pro elektropylony F5D. Češi přijeli k protinožcům jako největší favorité a měli co obhajovat v podobě zlaté a stříbrné medaile jednotlivců plus zlato ve družstvech. První časy naznačovaly, že nebudou velké rozdíly mezi „spalováky“ a „elektrikáři“ jak tomu bývá na našem kontinentu. Naši nasadili časy pod 60s, ale nikdo z nich se nevyvaroval chybným obletům a tak své některé časy obohatili o 10% bonusy. Ale i tak stačilo na obsazení čelních pozic v průběžném žebříčku. Na čele se usadil Honza Sedláček následovaný Tomášem Ciniburkem a záda jim kryl zkušený pylonář Jirka Klein.

Pátek 9.8.2019 – druhý závodní den – F5D dopoledne a F3D odpoledne

Dopolední porce závodních kol čekala tento den na elektroletce. První start byl v 9:00hod a bylo třeba po sedmé hodině vyrazit na letiště, aby se stihlo vše připravit, správně nabít pohonné akumulátory a začít závodit. Průběžně vedoucí Honza Sedláček začal vcelku opatrně a letěl první dva časy těsně nad hranicí 60s, pak zabral a hned z toho bylo 58s. Čtvrtý start zabral ještě více, ale už to bylo asi moc, protože rozhodčí na pylonu mu nepotvrdil jeden oblet a bylo z toho 65s včetně penalizace. Tomáš Ciniburk jako obhájce titulu Mistra světa nemohl zůstat pozadu a začal po první šedesátce zrychlovat sázel časy na hranici 58s, ale i on jeden z časů „vylepšil“ desetiprocentním bonusem. Jirka Klein začal opatrněji, ale poslední dva časy byl na hranici 58s. Závod byl ve své polovině a začalo se rýsovat, jak to by to mohlo vypadat v bojích o medaile. Mezi české tri se dokázal vklínit pouze domácí Tyler Mees a bylo třeba zůstat ve střehu.

Odpolední létání dnes čekalo na „čuďáky“ tedy modely se spalovacími motory. Počasí bylo se silnějším nárazovým větrem a v průběhu dne se celkem zásadně měnila i vzdušná vlhkost. To znamená rozdílnou hustotu vzduchu pro vrtule a bohatost směsi pro motory.

První z Čechů vyrazil na trať Roman Pojer a navázal na časy z předchozího dne 59s. V dalším letu se potkal s mladým italským pilotem Fabiem Lucca a byla to konfrontace stejných letounů NoName2 a italských motorů DKT. Fabio byl od startu rychlejší a držel se v popředí. To se stalo málem osudným i pro Romana, kterému Fabio po obletu pylonů 2 a 3 zanechal turbulentní bublinu „Bad Air“ a jeho model se neřiditelně propadl až těsně ke kořenu pylonu číslo 3. Naštěstí nedošlo ke kontaktu s pylonem ani se zemí a model pokračoval v letu dál. Rozhodčí tento akrobatický prvek ohodnotily 10% k času bylo z toho 66,8s což bylo vlastně malé vítězství. Třetí start byl ještě ovlivněn předchozí krizí a opatrnější let znamenal 63s. Naštěstí nervozita odešla tak rychle jako přišla čtvrtý start byl za 59s.

Jirka Novotný pokračoval ve své cestě za obhajobou mistrovského titulu a první čas 59s byl dobrým výchozím bodem pro další zrychlování. Bohužel v druhém letu se na trati potkal s Američanem A.J. Hemkenem. Oba byli velmi rychlí, nikdo neuhnul ani o centimetr ze své trati. Po jednom z obletu pylonu číslo 3, které Jirka létal lépe rychleji, se A.J. přiblížil k Jirkovu modelu a svým křídlem mu urazil ocasní plochy. To bohužel znamenalo okamžitý konec a střemhlavý pád modelu pod plným plynem do země. Jirka samozřejmě získal opravný let, ale bohužel to s náhradním modelem napoprvé nebylo ono a čas 70s s cutem odsouval myšlenky na obhajobu titulu. Jirka přesto zabojoval a další časy 60s a 59s ho drželi stále vysoko. Tomáš Andrlík začal také velmi dobře s časem na hranici 60s, ovšem v druhém letu motor vypověděl službu a model nedoletěl předepsaných 10 kol, což znamenalo automaticky 200s. Tomáš, zkušený motorář závadu rychle opravil a třetí i čtvrtý start byl okolo 59s.

Dosažené výsledky naznačovali, že by český tým mohl začít pomýšlet na medaile v týmové soutěži. Byli tady domácí Australané na které neměl nikdo, ale v bojích o stříbro se začali formovat silné týmy USA, Švédska, Itálie a Quatemaly. V českém týmu se výpočtům veřejně nikdo nevěnoval, ale každý ze závodníků cítil, že určitá možnost tady je. Takže nic nezakřiknout a zodpovědně si připravit na další den.

Sobota 10.8.2019 – třetí den F3D dopoledne a F5D odpoledne

Počasí v sobotu bylo podobné, stále větrné, ale vzdušná vlhkost opět ovlivnila výkonů letadel. Dopolední časy většiny závodníků se zhoršily o 1-2 vteřiny. Roman Pojer to potvrdil na všech čtyřech časech pohybujících se kolem hodnoty 61s. Jirka Novotný bojoval s počasím statečně a zahájil čistým časem 60s, ale v druhém startu se pokus o co nejtěsnější oblety setkal s nesouhlasem rozhodčích a dva cuty znamenaly druhých 200s. To už znamenalo komplikace pro dosažení dobrého výsledku v jednotlivcích a Jirka vyslyšel rady nejzkušenějšího člena týmu Franty Hovorky a podřídil veškeré létání práci pro teamový výsledek. Třetí start byl za 64s jedním cutem a poslední soboty start na jistotu za 62s. Tomáš Andrlík jako jeho kolegové také pozbyl pár vteřin na rychlosti, něco přidaly dvě penalizace, ale pořád to byla velmi dobrá pozice pro týmové hodnocení. Sobotní počasí netrápilo pouze nás, ale všechny závodníky. Čtvrté dvoustovky u jednoho Američana a Švéda zvyšovali šance českého týmu na medaile, ale stále tady byla Itálie a Quatemala.

Do odpoledního programu nastoupili okamžitě po skončení F3D elektrolety F5D. Honza Sedláček nasadil první dva časy 58s a 59s, čímž dal všem soupeřům jasně najevo, že to s bojem o titul myslí vážně. Další dva časy 60s na jistotu upevnili jeho vedoucí pozici. Tomáš Ciniburk létal stejně rychle, ale zkomplikoval se počty jedním cutem. Jirka Klein začal stejně rychle jako jeho kolegové, ale ve třetím kole ho přibrzdil chybný oblet a závěrečný čas 63.5s zvýšil rozdíl mezi Jirkou a Tylerem Meesem v boji o třetí příčku. Ve družstvech už to vypadalo velmi nadějně, hlavně v neděli doletět.

Neděle 11.8.2019 – čtvrtý, poslední závodní den – F5D dopoledne a F3D odpoledne

Nedělní ráno, všichni koncentrovaní brzy ráno odjíždějí na letiště. Jedou i všichni závodníci F3D, protože nyní všichni musí táhnout za jeden provaz a když to vyjde, tak chtějí být u toho. Nervy pracují, nikdo moc nemluví a soustředí se na svůj výkon. Jirka Klein předvedl perfektní výkon, zapsal všechny časy pod 60s a „prodal“ ty stovky tréninkových letů, které letos odlétal. Škoda se nelétalo dále, protože Jirkova forma rostla každým dnem a v pondělí by proháněl i adepty na titul. Bohužel toto zlepšení již nestačilo na výborného domácího závodníka Tylera Meese. Tomáš Ciniburk odlétal čtyři stabilní lety v s průměrem 60s, což stačilo na bezpečné udržení stříbrné medaile. Honza Sedláček zapsal první tři letu za 59s a bylo rozhodnuto, ale Honza odmítal veškeré předčasné oslavy a na výbuch emocí si počkal po posledním čtvrtém startu. Máme ZLATOU a STŘÍBRNOU medaili v jednotlivcích a samozřejmě ZLATO v teamech !!!!!

V českém depu bylo veselo, ale spalováky měly velké finále ještě před sebou. Začínal již tradičně Roman Pojer a nováčkovská nervozita se projevila na jeho výkonu. Zapsal 61.8s a Quatemala tak snížila náskok českého družstva na druhém místě. V druhém startu to bylo již za 59.5s a bilance vyrovnaná. V třetím kole se Roman utkal v přímém souboji s quatemalským nejlepším závodníkem a porazil ho časem 59.1s o necelou půl vteřinu a vypadalo to již nadějně. Čtvrtý start si mohl dovolit na riziko, protože měl možnost škrtnout ještě jeden špatný čas. Naladili s Frantou Hovorku motor na maximální hranu, ale bohužel to nevyšlo, takže první a poslední start na MS byl za 200s. Jirka Novotný naprosto chladnokrevně a mazácky odletěl první a druhý start na hraně času 57s čímž také pojistil teamový výsledek a další dva starty odletěl v klidu a na jistotu. Tomáše Andrlíka v prvním startu znovu potrápil motor a bylo to za 200s. Nebylo třeba panikařit, ale chtělo to doletět na jistotu. To také Tomáš předvedl a druhý start zapsal bravurně 60s a další dva starty byly s velkou rezervou, protože bodový náskok na třetí Quatemalu byl dostatečný. Máme STŘÍBRO v soutěži družstev F3D !!!!

Neděle 11.8.2019 – vyhlášení výsledků

Pořadatel udělal drobnou změnu v programu a přesunul vyhlášení z pondělí na neděli a využil tak pozitivní emoce všech oceněných závodníků. Takže můžeme shrnout výsledky z celého Mistrovství světa:

Kategorie F3D jednotlivci

  1. Christopher Callow (Austrálie)
  2. Emil Broberg (Švédsko)
  3. Robbert van den Bosch (Nizozemí)

12. Roman Pojer / František Hovorka (Česká Republika)
15. Jiří Novotný / František Hovorka (Česká Republika)
17. Tomáš Andrlík / Roman Pojer (Česká Republika)

Kategorie F3D družstva

  1. Austrálie (Callow, Murphy, Locken)
  2. Česká Republika (Pojer, Novotný, Andrlík, Hovorka)
  3. Quatemala (Quevedo, Melville, Quevedo)

Kategorie F5D jednotlivci

  1. Jan Sedláček (Česká Republika)
  2. Tomáš Ciniburk (Česká Republika)
  3. Tyler Mees (Austrálie)
  4. Jiří Klein (Česká Republika)

Kategorie F5D družstva

  1. Česká Republika (Sedláček, Ciniburk, Klein, Andrlík)
  2. Austrálie
  3. Francie

  4. V rámci oficiálního ceremoniálu se rozloučil s reprezentační kariérou český nejzkušenější reprezentant Franta Hovorka. Odměnou za jeho 44 let dlouho kariéru my byly ovace od všech účastníků Mistrovství Světa.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*