Mistrovství světa F3D 2011 v Austrálii

Ve čtvrtek 4.8.2011 odlétá naše reprezentační družstvo na mistrovství světa F3D do australského Bundabergu. Více informací budeme dostávat od našich zpravodajů Jirky Novotného a Tomáše Andrlíka.

několik momentek ze včerejšího balení a dnešního odbavení zásilky s letadly. Nechali  jsme vyrobit  jednu bednu pro všechny modely z plastu, protože překližkové bedny, v kterých jsme modely převáželi doposud by mohly skončit v dvoutýdenní, (možná delší) karanténě na území Austrálie. To by se nám asi moc nehodilo.:-)  Je to celkem macek - 195x90x60cm, vlastní hmotnost 40kg .

Po včerejším plnění všim možným nám ten sirotek nějak nakynul na pěkných 101 kg. S Tomášem jsme odhadovali tak max 80 kg. To jsem dnes na váze koukal. Bedna by měla opustit ČR 3.8.a bude tam 5.8. My odlétáme 4.8. a díky letu proti času máme přílet do Brisbane 6.8. v 00.15 hod místního času. Dosud není jisté, jakou celní cestou se náš sirotek vydá. Je v jednání mimocelní řízení a v horším případě cesta pomocí ATA Karnetu, který ovšem stojí asi o 11.000,- Kč víc.

 

 Cesta proběhla naprosto v pohodě, ve znamení výborné nálady, Jirkou vybraná společnost Emirates fly se ukázala být vynikající volba, neboť komfort cestování s nimy lze označit skutečně za nadstandartní. Především bych rád zmínil velmi příjemný personál, který není skoupý na "nějakou tu službičku navíc" ve formě např. drinku nad rámec jejich povinností.

Také díky tomu cesta dlouhá cca 17tis, km do Brisbane přes Dubai a Singapore utekla jako nic, přesto že trvala přes 24 hodin.

 

V Brisbane jsme přistáli po půlnoci místního času, měli jsme tedy dostatek času se po letišti trochu porozhlídnout, protože pújčovnu a cargo terminál, kde na nás měla čekat bedna s letadly otvírali až ráno.

 

Na osmou jsme se tedy taxikem přesunuli do půjčovny a tím doposud pohodový průběh skončil. V půjčovně na nás čekala "trochu" jiná auta než jsme měli domluvená, to by se až tak moc nedělo, kdyby kromě toho, že měly volant na druhé straně :-) ovšem  poplatky za jejich pojištění stály cca 10-ti násobek avizované částky. (že by turisté z EU? :-)  Suma byla tak horentní, že jsme po pár neúspěšných telefonátech do čech (v čechách byly 2.00 hod ráno) se rozhodli půjčit 1 auto velký, do kterého se vejdem pohodlně všichni. Paradox je, že jsme takové auto původně chtěli, žádná z půjčoven je ovšem nenabízela. Vyjetí ze vrat půjčovny přes čtyřproudou silnici přímo do městského provozu s autem s volantem na druhý straně byl docela zážitek, volantu se ujal mazánek, i když ho ještě dnes po dvou dnech občas hledá na levý straně a až máchnutím do prázdna zjistí že sedí na druhé straně. Taky gumičky stěračů dostávají docela zabrat (blinkry tu maj paka zase vpravo).

 

Další nemilé překvapení nás čekalo na třetím cargo terminálu, kde jsme konečně naší bednu našli, ovšem úředníci nám ji odmítli vydat, neboť nám prej na průvodce chybí potřebné potvrzení. To by nebyl takový problém, neboť celní úřad sídlil nedaleko, problém byl, že byla sobota ráno a úřad byl zavřenej a otvíral až v pondělí. Naštěstí Páťovo jazyková vybavenost a  spousta smutných pohledů nás zachránila a na civilní celnici na letišti od úředníků to razítko doslova vyprosil, i když k tomu údajně neměli kompetence.

 

Po té před námi byl už jen banální problém jak dostat 4 členy výpravy do 400km vzd. Bundabergu, neboť bylo jasný, že po naložení bedny a hromady zavazadel se do auta nevejde už vůbec nic. Fery s Ivanou, Patrik a Honza tedy jeli vlakem, Tomáš s Jirkou dojeli naložit bednu, vyjmutí  a soustavou Red-bull- přískoků vyrazili na Bundaberg, cesta byla po 40-ti hodinách cestování a čekání na něco hoodně dlouhá. Neustálé se soustředění na bezpečnost obrácenýho silničního provozu a v jednomkuse omezená rychlost jí taky zrovna nezkrátilo.....

 

Nakonec jsme se ale kolem 22-té hodiny shledali přímo v motelu..... více zítra

 

Zdravíme z Austrálie v pozdní pondělní večer. 

3. den pobytu byl ve znamení rekonvalescence po 44 hodinovém přesunu do destinace města Bundaberg nedaleko letiště. Náš tým byl již v plné kondici a počal se seznamovat s místními poměry na letišti. Největší překvapení přišlo, když tým Hovorka Novotný se chtěl připravit k letu. Nebylo možno spojit ani jediný model s vysílačem značky J..R. Proto bylo nutné se ho pokusit opravit. V přiložených fotkách lze nalézt důkaz, že to v letištních podmínkách opět přivézt k životu nelze. Naštěstí se Fery vydal hledat pomoc správným směrem a  s pomocí jeho plynné angličtiny se jal  problém vyřešit  Ihned na místě a zakoupil za velmi výhodných podmínek nový vysílač. Buhužel v těchto lokalitách dochází k tzv. zhasínání ( jev typický pro Austrálii v zimním období) nebylo možno začít s létáním, protože v 5 hodin odpoledne je prostě tma.

Týmy Andrlík a Novotný zahájili přípravu bez jakýchkoli potíží pouze s mírnou změnou nastavení, neboť zdejší podmínky pro prác i motorů jsou diametrálně odlišné od těch našich. Během  prvních dvou dnů nedocházelo k zásadním kolizím , až na pár wyjímek.  A protože výjimka občas potvrdí pravidlo, tak např.  mistr Callow  skončil na pylonu č.3, Beau Murphy  na nedaleké sekvoji a Dimův Bastard v buši. 

Dnes (pondělí) tým Hovorka Novotný po několika startech plných trimování připravil do závodu 2 modely v plné síle.

Tým Holandska dorazil jako poslední a proto se rozhodl zahájit přípravy na odloučeném letišti Meriborough (nedaleko) asi 120 km

Úterý bude plné překvapení, protože se předpokládá sestava všech družstev na jenom

letišti a ve svých určených stanech. Doposud  zde byl nedostatek stolů a židlí.  

 

Úterý byl poslední den neoficiálních tréninkových letů, úroveň organizace ze strany pořadatelů začla gradovat, konečně dovezli stoly a židle, přidělili stan, nemuseli jsme se tedy už válet po zemi. Díky abecednímu seřazení týmů sídlíme ve vip stanu s Australany,  všichni létají velmi rychle, včetně velmi talentovaného následníka australských šampionů 17 letého Tylera Meese, kterému dnes  za letu explodoval model z důvodu špatné konstrukce křídla. K podivu byla zpráva, že to byl 4 roky starý model zapůjčený od samotného továrníka Bruce De Chastela. Nic si z toho vůbec nedělal on ani jeho otec a se smíchem vytáhli další kus do treninku.

Dalšími členy VIP stanu jsou Brazílie a Francie. Poslední zmiňovaní mají nového teammanagera, který byl závodníkům přidělen jejich svazem a  dorazil na MS za svým týmem až včera.. Nálada v tomto týmu se jeví jako nevyrovnaná, navíc Sebastian Lemonier zapomněl doma kapoty od všech svých modelů, proto má přijatý jen jeden model díky panu Mazanému, který mu jednu kapotu dovezl a zapůjčil.. Překvapením je tým z Guatemaly, Julio Quevedo létá velmi rychle, navíc dosadili do doposud vždy jen dvoučleného týmu 13-ti letého Queveda juniora, který létá také velmi rychle a spolehlivě.

Nepříjemná zpráva přišla ze schůze teammenegerů, a sice že v Japonském teamu došlo k úmrtí člena rodiny jednoho z pilotů, proto  se musel okamžitě vrátit domů, teammanager  povolal náhradníka, který je na cestě z Japonska.

V relativní pohodě jsou Holanďané i Američani, i když jeden z modelů Garyho Freemana dnes kvůli špatnému rozpočtu skončil v buši, stejně jako jeden z modelů Taiwan-teamu a Bastard Dimy Samochvalova, kterému selhalo servo. Kupodivu všichni své  modely našli ve stavu slučitelném s dalším provozem. V opačném stavu sebral ze země svůj model trojnásobný mistr světa Chris Callow poté, co se jeho model střetl s pylonem 3.

Místní podmínky jsou zcela specifické. Ráno teplota okolo 1O st.C, slunce do 9-ti hodin velmi nízko, přes den teplota kolem 23 st.C, celý den se mění směr větru, asi 1x za hodinu termický závan, po 16-té hodině začíná slunce zapadat a v 17 hodin je tma. Do toho se během dne mění vlhkost vzduchu 45-75 %.

Naše družstvo mělo dnes k dispozici na oficiální trenink 25 minut v 9.15 hod. Týmy Andrlík a Hovorka bez potíží, Novotný měl problémy s nastavením jehly. Ale v odpoledních hodinách po schůzi TM se pokusil o další start před tzv. ,,zhasínáním,, a dopadl úspěšně.

Příjemné překvapení  následovalo u přejímky modelů, kdy Ranjit Phelan využil svých pravomocí šéfa technické komise  a díky jeho zkušenostem přejímka probíhala velmi svižně, řešily se problémy tam kde se nachází, nikoli naopak, jako tomu bylo na minulém MS v německém Ballendstedtu. Pouze model Bastard Tomáše a Dmytrije Samochvalova bylo nutno trochu v přejímce protlačit, ato podmíněným výpočtem ploch křídla a výškovky. Náš závodník se toho ujal trochu pod nátlakem rusů a byl ůspěšný. Ranjita přesvědčil že jeho výpočet je správný a všechny 3 modely byly   vpuštěny do závodu.

První závodní den zahajujeme. A to  startem v 8.00 hod Jirka mazaný Novotný, ve druhém letu Tomáš sam Andrlík a třetí Franta ferry Hovorka. Pro náš tým je to poněkud náročnější, bude nutno vyrazit z motelu brzy ráno v 6.45 hod. Protože je nyní zde 0.30 hod, budeme s reportáží končit.

Doufáme, že vám naše zprávy přijdou vhod a že navštěvujete fotogalerii, kam se nám i přes nepřízeň kvality místního připojení daří soukat fotografie z průběhu MS.

Držte nám palce, zítra info z 1. "ostrého závodu".

ráno jsme vstali do úplně jiného počasí než v předešlých dnech. Bylo zataženo a foukal  teplý vítr, který během dne zesíli na 10 m a navíc se otočil, takže pořadatelé po 1. kole rozhodli otočit trať o 180°, což bylo docela zajímavé, protože už jsme na zdejším letišti létali všemi směry kromě tohoto. 

 

Jirka otvíral závod s s australanem Marfim a brazilcem Buchlerem. Prvních pět kol se Marfiho držel, pak ale jeho motor začal ztrácet výkon a v devátém zhasl. Důvodem byl defekt výfuku, který měl za následek ochuzení směsi a propálení pístu.

Franta a Tomáš zaletěli časy kolem 66 s. Nejrychleší časy 1. kola byly 61s - Bobo Sato a Travis Flinn.

V druhém kole Franta "upadl" za trojkou, Jirka 2x seknul, Tomáš 62,5.

Ve třetím kole Franta tnul pylon 1 a 3, byla z toho druhá dvoustovka, Jirka tnul, za 69,4.

Po 1. dnu a třech kolech vede Travis Flinn, 2. Beau Murphy, 3. Chris Callow,  Tomáš 6., Jirka a Franta kvůli započtené nule někde v poli.

Nejrychlejší časy 2. a 3. kola kolem 60 s.

Protože pořadatel kvůli špatnému počasí ukončil závod po 3. kole, poprvé jsme odjížděli z letiště za světla, konečně jsme  měli čas se na zpáteční cestě stavět ve vyhlášené destinaci Bargara coast., konečně se  podívat na pacifcké pobřeží. Na koupání to zrovna nebylo, ale pobřeží je tu úchvatný. 

 

 

Na rozdíl od včerejška krásné počasí, celý den je nádherně, pofukuje mírný svěží vítr, trať zase otočená o 180°.

Jirka je mazaný a proto do výsledkovky nasázel  s přehledem 4 lety po 63s, Je po dnešku 20. kvůli započtené nule.

Tomáš začal přímou konfrontací s Chrisem Callowem. Po celý let s ním sice držel krok, ovšem 2 fandící kočky lezoucí po pylonu č. 1 zapříčinily že z pěkných 62s. je zapsaných 200 bodů.  V 5. a 6. letu 63, 64, v 7. kole 67 kvůli pozdnímu startu způsobenému neochotou pohonné jednotky ke správné spolupráci s jeho mechanikem Honzou. Tento čas se kvůli dvoustovce z předchozího letu započet a propadl se ze 6. na 9. místo v celk. pořadí.

Franta začal nulou  ze stejných důvodů, ani úplně nová svíčka nedokázala během pracovního času zažehnout směs paliva a chladného australského vzduchu ve válci jeho motoru a zůstal na zemi.

V pátém letu Franta napsal pěkných 64s, ale v šestém letu mu ve čtvrtém obletu motor zhasl a  ferry napsal čtvrtou nulu.... škoda.

 

Absolutnímu pořadí vládnou s obrovskou převahou Australané, Beau Murphy létá stabilně kolem 58, Chris Callow také, navíc má zatím nejrychlejší napsaný čas 57,9. Velkým překvapením je 17- ti letý junior Tyler Mees, celkově na pátém místě a především Bobo Sato, který dnes všechny časy zapsal pod 60 a je celkově třetí.

 

Trápí se úřadující mistr světa Bosch, zlobí ho motory MB LS ve všech třech letadlech, exmistr světa Rendy z mostu také není zrovna spokojen a je průběžně  někde uprostřed pole. I třetí američan Gary Volnýmuž se trápí a jeho model není často schopen doletět všech 10 kol.

 

Co se týká organizace, vše funguje s chirurgickou přesností, pořadatelé mají propracovaný elektronický systém, po každém letu jsou okamžitě k dispozici výsledky, po každém kole ihned celkové pořadí.

Zajímavostí je, že po 7-mi odlétaných kolech se neletěla žádná oprava způsobená chybou pořadatelů.

 

To je zatím z průběhu MS vše, musíme končit, neboť za pár  minut přijede Bigboss Bruce de Chastel s několika spřízněnými australany, které jsme pozvali na naše barbecue do našeho motelu....

 

Dago měl  pravdu..... " kluci,  je to fuška ten majstršaft ...... "    ;-(   

 

Na třetí závodní den pořadatelé naplánovali 4 kola. Počasí jim opět  přálo, organizace opět šlapala doslova strojově, na  ranním  mitingu  TM se hlasovalo jestli  se zítra poletí dvě, nebo tři kola. Většina TM byli pro dvě , jen Dany Kane z USA si nechal čas na rozmyšlenou.  Opět  se neletěla ani jedna oprava,  práce pořadatelů je stoprocentní, obdivuhodné je že si ani ráno a odpoledne, kdy je slunce velmi nízko ani jednou nespletli  modely,  jejich naměřené časy přesně korespondují s těmi  našimi.

První let byl odstartován těsně po osmé hodině.

 Tomáš  zahajoval opět s mistrem Callowem, situace se oproti včerejší konfrontaci ovšem otočila a nezbedná  3 „koťátka“ naskákala tentokrát  na Chrisovo  model a přesto že letěl velmi rychle, zapsal 200 a Tomáš 63.8, v dalším letu 62.3, v dalším letu zpomalil na 65 kvůli povolenému kuželu, ale byl rád že doletěl, neboť pro udržení v topten bude zapotřebí každá desetinka. V posledním letu potvrdil 61.8 a i přes započtených 66 se udržel na desátém místě, těsně za Mucedolou a Jonesem.

Jirka začal dnes dvoustovkou zapříčiněnou zástupcem místní fauny v podobě maličkého snejka, který se mu vplazil do karburace. Po jeho odchycení ovšem nasázel do výsledkovky 3 šedesát-dvojky, škoda jedné nezbedné kočičky která mu skočila na model z pylonu č.1 J.

Franta kvůli 3 chybným obletům K.B. 1 ve dvou letech se propadl do spodníí části výsledkové listiny.

Na jejím čele se  dnes předběžně rozhodovalo o potenciálním šampionovi. Travis se kvůli započteným cutům propadl  na 6. pozici a už nemá šanci na medaili. Junior Tyler Mees je čtvrtý a pokud zítra odletí svůj standard, nejspíš čtvrtý zůstane. Společně s  Bobo Sato  jsou asi největším překvapením šampionátu. Bobo létá velmi stabilně okolo 60, mechanika mu dělá Adam Argus, který zásobuje všechny Japonce svými  modely, výfuky a vrtulemi.  

Na čele se usadil Chris Callow, který pokud zítra zapíše jeden čas stane se po čtvrté mistrem světa. Doposud vedoucí sympaťák Beau Murphy  neudržel tempo, které dnes Callow nasadil a pokud neudělá zítra zásadní chybu skončí druhý.

Trápení úřadujícího mistra světa Roberta vd Bosche ukončil až samč- lovec hadů, který ho přesvědčil k demontáži karburačního zařízení a následného chycení a vylovení malého australského snejčka. Teprve pak si Robert  pořádně zalétal. Kvůli započteným nulám ale už nemá šanci na kloudné umístění.

Zítra nás čekají ty nejlepší rejsy jaké jsou v F3D k vidění, většina teamů může   ještě hodně ztratit, ale i hodně získat.                          

---

Neděle - 4. a poslední závodní den

Čekají nás poslední dva lety, nervozita v teamech abonujících na medajlová umístění začíná gradovat. Našeho teamu se tento druh nervozity už nemusí týkat, a tak se Jirka s Tomášem můžou pokusit v posledních dvou letech o vylepšení individuálních pozic.

   Jirka začal pěkným časem 61,89 ovšem celkovým součtem  200 bodů za 2 malá, podle rozhodčích prý asi  50 cm velká koťátka z pylonu  č. 2, které už už vůbec nemohl potřebovat. Tímto výsledkem definitivně zpečetil dosavadní možnost posunout se po proškrtnutí 3 kol do top10.

Franta v předposledním i posledním  letu zapsal pěkných 65 s., ovšem ve 13 letu mu rozhodčí kvůli nesprávnému obletu K.B.2 zapsali 69.

Tomáš nastoupil k svému předposlednímu letu s  Jonesem a Mucedolou,  na jejichž pozice ve výsledkovce si Tomáš brousil zuby, neboť oba byli po 11.kole před ním s minimálním  náskokem cca 1s sekundy.  Tomáš zapsal po urputném boji s Jonesem necelých  62s, angličan ani ital nedoletěl - oběma motory zhasly v sedmém a osmém obletu, nejspíš kvůli příliš velké motivaci jejich mechaniků, kteří nastavili jehly karburací jejich motorů do poloh, které se neslučovaly s možností obletu všech deseti obletů.

Vše se tedy zdálo být pro nás v pořádku. Angličané si však vymodlili opravu - tvrdili totiž, že došlo ke kontaktu s tomášovým modelem. Při kontrole modelů se opírali o škrábanec na křídle jejich modelu, na Tomášově žádné stopy po kontaktu pochopitelně nebyly. Jury už už chtěla opravu zamítnout, ozval se ale jeden z rozhodčích z pylonu č.1, který tvrdil že ke kontaktu došlo, že to viděl. Jury tedy angličanovi opravu přiznala, s tím že Tomáš opravu letět nemusí, pokud je s dosaženým časem spokojen - což byl. V opravném letu angličanovi motor zhasl podruhé a v podstatě bylo rozhodnuto o Tomášově 8. pozici. V posledním letu už se mohl pouze pokusit nadprůměrným výkonem atakovat pozici holanďana P.Doesburga, který ve svém posledním letu zapsal 200 - to byla sice výzva, ovšem potřebný výsledek kolem 59s nebyl v daný okamžik reálný a napsal 200 za chybné oblety K.B.1.

---

V posledních dvou kolech, které pořadatelé naplánovali na 4.závodní den byly k vidění nádherné souboje nejlepších pilotů světa.  Fakt, že o prvních šesti místech ve výsledkové listině bylo prakticky již rozhodnuto jim rozvázal ruce, a tak se mohli pokusit o zalétnutí svých nejlepších časů, příp. o pokoření světového rekordu. Většina jich proto kvůli příliš riskantním obletům K.B. chybovala, až na skutečného šampiona Chrise Callowa, který v posledním letu šampionátu napsal 56,6 a nenechal nikoho ani na chvilku zapochybovat, že mu titul mistra světa už počtvrté patří zcela zaslouženě, obzvláště poté co svůj  ještě rychlejší model   rozbil   již první den tréninku o pylon č.3 vč. jeho nejlepšího motoru a vrtule. Celé mistrovství pak odlétal  s náhradním modelem, s kterým prý do závodu vůbec nepočítal !

I v pořadí druhý sympaťák Beau Murphy bral stříbro zcela zaslouženě, navíc jeho mechanik - otec Barry dokázal z posledních dvou letů udělat doslova show a velmi dobře pobavil jak zbytek závodníků, tak většinu diváků.

Třetí Bobo Sato z japonska využil jednak svých dlouholetých zkušeností, dále svých finančních možností a nejen že se vybavil modely vyrobenými a vyladěnými australským výrobcem  Adamem Argusem, ale co víc - pověřil Adama funkcí svého mechanika, jeho pomoc dokázal bezchybnou pilotáží zůročit a byl sTravisem Flynnem jediný, kdo dokázal s australany držet krok a nakonec se mu podařilo se mezi 4 australské teamy zaklínit na špičce výsledkové listiny.

V pořadí čtvrtý sedmnáctiletý australan Tylor Mees získal titul juniorského mistra světa a dal při svoji premiéře na velkém závodě vědět ostatním, že austrálie má další talent s kterým bude nutné v budoucnu počítat, stejně jako v pořadí šestý Leigh Hocken, který sice neoslňoval časy pod 60s, ale stabilním výkonem pomohl australanům získat zaslouženě a s převahou titul mistrů světa v hodnocení družstev. 

Pátý američan Travis Flynn se v první polovině závodu dokázal držet na úplné špičce výsledkovky, později se ale pod tlakem australanů nedokázal vyvyrovat chybám, které ho připravily o lepší umístění.

Dosud úřadujícímu mistru světa Robertovi v.d. Boschovi se od začátku nedařilo, ani jeden z jeho modelů nebyl schopen stabilně a opakovaně dokončit deset okruhů. Zajímavostí je, že společně s Robem Metkemeyerem jako jediní nasadili nové motory MB.40LS, Rob však narozdíl od Roberta létal velmi stabilně a poměrně rychle.

---

Všichni australané používají modely, nebo křídlo z Voodoo evo NXT,  z dílny Bruce de Chastella, drtivá většina všech modelů na MS byla vybavena motory MB, australané a japonci používají výfuky stejné koncepce, ale dvou různých výrobců, a to Adama Arguse a Warrena Meese, jejich společným jmenovatelem je jejich vysoká cena. Vrtule nejrychlejších letadel jsou z dílny Bruce de Chastella, mají pr. kolem 170mm a různé modifikace. Všichni australané vynikají jednak precizní přesnou pilotáží, největší jejich zbraní jsou však velmi rychlé starty kolem 9s, a už druhé kolo mívají okolo 5,5s. Další kola už mají srovnatelná se spoustou ostatních závodníků, jejich rychlý start se však nedá během letu dohnat. Italové používají výfuky vyvinuté v Ducati, motory jim ladí Luca Pastrovici, výrobce autíčkářských motorů Sirio.

---

V soutěži družstev letos australané nenašli konkurenta, který by s nimi byl schopen držet krok. Vyhráli zcela zaslouženě rozdílem třídy. Jinak tomu ovšem bylo na dalších pozicích : druhé místo získali holanďané, kteří kromě  Petera van Doesburga podávali výkony spíše podprůměrné, stejně jako třetí francouzi, kteří  dokázali získat medaili i přesto, že jejich výkony nebyly právě oslňující, navíc Sebastien Lemonier měl do závodu vpuštěn jen jeden model, a to díky Jirkovi, který mu půjčil kapotu motoru, neboť Sebastien zapoměl kapoty ze všech svých modelů doma. V pořadí čtvrtým němcům unikla medaile doslova o chlup, respektive o jeden započtený cut z dílny George Schickela. Jejich výkony ale rovněž byly spíše horší, než na jaké jsme u němců zvyklí na evropských závodech. Páté místo byl debakl pro tým USA, především díky Garymu Freemanovi, kterému se od začátku nedařilo,zlobila ho jak technika, tak i "nezbedná koťátka", stejně jako náš tým, který jich letos nasbíral víc než by mohl potřebovat pro lepší než 11. pozici v hodnocení soutěže družstev.

---

 

Pořadatelé, pod vedením "pana" ředitele Bruce de Chastella připravili perfektní šampionát, technika i rozhodčí šlapali na 100% - důkazem je fakt, že ani jeden z  208-mi letů se nemusel opakovat z důvodu chyby ze strany rozhodčích, nebo jejich techniky.  Dohromady se letěly pouze tři opravy, zapříčiněné kontaktem modelů během letu. Za zmínku stojí  "strojová" přesnost pořadatelů, díky kvalitnímu ozvučení a velmi schopnému moderátorovi všichni závodníci i diváci přesně věděli co se na dráze děje, navíc byl v prostoru pro diváky i depa zobrazovač, který po dolétnutí zobrazoval  dosažené časy na jednotlivých startovištích. Bezprostředně po dolétnutí každého kola byla k dispozici tištěná výsledkovka, navíc výsledky každého letu byly zapisovány on-fixem na velkou přehlednou tabuli. Také lidé kolem fuel-station a waiting line dělali svoji práci velmi zodpovědně, takže se za celý šampionát nestalo, že by se na některého ze závodníků muselo čekat z důvodu že nemá svůj model připraven k letu. Během celého závodu nedošlo k žádnému časovému skluzu, vše klapalo přesně podle plánu, vč. přejímky modelů, která díky skutečnému odborníkovi  na slovo vzatému Ranjitu Phelanovi šlapala jako na drátkách a půlhodina pro každý  národní tým se ukázala být skoro zbytečná, neboť Ranjit ví kam má koukat a kam naopak koukat nemusí, neboť je to plýtvání času. Ranjit se společně s Brucem podělili o funkci startmaršála, ani na startu  nic nevázlo, přitom se ale nestalo aby byl spuštěn pracovní čas bez důkladného představení modelů rozhodčím a co víc bez precizní kontroly radiového spojení všech funkcí u všech tří modelů.

---

Modelářské letiště  nedaleko Bundabergu je jako stvořené pro organizování takových akcí, přesto že se nachází uprostřed buše, nabízí nadstandartní zázemí i plochu pro přistání, opatřenou zvláštní travinou, která v našich šířkách není bohužel k vidění. Zajímavostí je, jak špatně se dokázali s místními podmínkami popasovat někteří  i velmi zkušení závodníci, kteří mnohdy nebyli schopni se na plochu strefit svým modelem při přistání, aniž by porušili bezpečnostní linii, nebo aby jejich model neskončil na některém ze stromů trčící z buše, která relativně velkou plochu obepíná ze všech stran. Modelů během tréningových i závodních letů, které tak skončily  bylo opravdu mnoho, stav některých z nich se slučoval s jejich dalším provozem, stav ostatních však nikoli.

---

Vlajku FAI při závěrečném ceremoniálu převzal Rob Metkemeier z Holandska, kde se za dva roky uskuteční  příští MS. Nebude mít zrovna lehkou úlohu udržet laťku kterou australané nasadili. 

Jediné co by se dalo snad pořadatelům vytknout, je úroveň letiśtního cateringu a také úroveň zahajovacího i závěrečného banketu, která se dá označit za průměrnou. Možná se ale jedná o můj zkreslený pohled, neboť laťku kterou nasadil Áda Klein v Šumperku a Martin Pek na mělnickém zámku hned tak žádný z pořadatelů asi nepřekoná.

 

 

 

Aktuální On-Line fotogalerie z mistrovství světa

---